Divadlo neslyším
Home O nás Novinky Program Repertoár Historie Rezervace Kontakt

ČESKÁ REPUBLIKA:


O VELIKÉ ŘEPĚ 

16.2.2012

Hodonín
Toto představení jsem hrála pro malé dětičky. Poprvé viděly neslyšící herečku. Bylo to pro ně, jako pro mnoho jiných, něco nového. Poznaly znakový jazyk - jejich učitelka jim průběžně vysvětlovala co je to, když někdo neslyší a jak může "mluvit rukama". Velmi hezky jim to říkala. Děti se pak přestaly stydět a nebály se se mnou komunikovat. Samy se hlásily a chtěly se zapojovat do hry. Moc dobře se bavily.

Autor: Petra Vaňurová

 



TICHÁ KAVÁRNA 

14.1.2012

Praha
Toto knižní představení "Slunce a Vítr a O veliké řepě" bylo v kavárně pro slyšící děti a jejich rodiče. Použila jsem znakový jazyk a chvílemi jsem mluvila svým hlasem. Děti se rychle učily nové znaky a mimiku. Nadšeně se zapojovaly do hry. Stále dokola se mě ptaly, co v té knížce je a chtěly se učit znakovat.

Autor: Petra Vaňurová

 



Premiéra "Volá Hollywood! " 

19.12.2011

Brno

Premiéra  byla v útulné kavárně. Byli zde jak pouze dospělí diváci, tak i rodiče s dětmi. Po premiéře jsme nabídli divákům i malé pohoštění. Požádali jsme všechny o hodnocení - výsledek byl pozitivní. Proto doufáme, že příští rok budeme s tímto představením pokračovat.
Autor: Petra Vaňurová

 



Předpremiéra "Volá Hollywood! " 

16.12.2011

Brno

Hráli jsme v nevhodném prostředí pro naše představení pro neslyšící děti a studenty a pro slyšící dospělé. Důležité však bylo, že děti byly rozesmáté. Každý však měl jiný názor na naše představení. Musím pochválit klavíristu, který nám dělal dokonalý hudební doprovod. Uměl se profesionálně přizpůsobit našemu představení.

Autor: Petra Vaňurová

 



Medical Fair/Rehaprotex 

Dne 18.10.2011

BVV Brno

Hráli jsme tam pro veřejnost, pro všechny, kteří se přišli podívat na veletrhy. Vystupovali jsme s představením "Improvizace". Propagovali jsme psací telefon, mobil nebo vibrační budík. Další představení bylo "Kouzelníkovo překvapení" pro malé i dospělé diváky.  Přesto, že bylo diváků méně, dobře se bavili, zapojovali se do hry a smáli se.

Autor: Petra Vaňurová

 



SLOVENSKO - BRATISLAVA:


11.Medzinárodná prehlídka alternatívných a bábkových divadel pre deti 

Dne 16.10.2011

Bratislava

Původně jsme měli hrát hru "Největší poklad", Ale  jeden z herců onemocněl a tak jsme zvolili  náhradní program - "Putování ošklivého káčátka".  Tato volba byla správná, protože jsme nemohli hrát na jevišti, ale na výstavním místě. Tuto pohádku můžeme hrát kdekoliv. Všichni diváci se dobře bavili.
Autor: Petra Vaňurová

 



CHORVATSKO - ZÁGHŘEB:


Association of Theatre, Visual Arts and Deaf Culture - DLAN  

Dne 3.10.2011

Zagreb – Chorvatsko

Po dřívější dohodě jsem zde hrála Putování ošklivého káčátka. Celý týden jsem dělala workshopy v Zagrebu. Seznámili se novými akrobatickými a pohybovými prvky, s vizuálními projevy  a s ruční prací s metoarem. Předváděla jsem jednoduché úkoly na různá témata, podle kterých si mohli účastníci workshopu vybrat a předvést krátké vystoupení. Vytvořili jsme čtyři pracovní skupiny a procvičovali nové pohybové prvky. Byla dobrá týmová spolupráce a všem se to moc líbilo. Workshop proto chtějí zopakovat a získat tak nové zkušenosti.
Autor: Petra Vaňurová

 



 

ČESKÁ REPUBLIKA:


FESTIVAL NARUBY
 


 

Dne 17.9.2011

Mladá Boleslav

Naše Divadlo Neslyším bylo pozváno s představením "PUTOVÁNÍ OŠKLIVÉHO KÁČÁTKA". Zde se konal Festival Naruby pro ZP. Byly zde vystoupení různě handicapovaných lidí. Děti byly nadšené, dobře reagovaly, smály se a bavily se. Byly spokojené, že také poznaly náš znakový jazyk a viděly, že se jím dá dobře komunikovat s neslyšícími kamarády. Bylo krásné počasí a tak si venku ve stánku se mnou rádi zahráli.

Autor: Petra Vaňurová

 




RODINNÉ BOHOSLUŽBY
 


 

Dne 11.9.2011

Prostějov

Byla jsem pozvána Českobratrskou a Evangelickou církví v Prostějově, abych zahrála představení "PUTOVÁNÍ OŠKLIVÉHO KÁČÁTKA". Hrála jsem přímo v kostele. Byl to zvláštní, ale příjemný prostor a milí lidé, kteří mé vystoupení sledovali. V takových prostorách jsem hrála již podruhé. Diváky byly hlavně menší děti, kterým se to velmi líbilo. Zapojily se ihned do hry a moc dobře reagovaly.

Autor: Petra Vaňurová

 




FESTIVALOVÉ PŘEDSTAVENÍ
 


Dne 3.9.2011

Švihov

Byla jsem tam pozvána. Naštěstí bylo hezké počasí. Také nádherné prostředí a cítila jsem tu dobře. Hrála jsem v krásné historické místnosti „PUTOVÁNÍ OŠKLIVÉHO KÁČÁTKA“. Nečekala jsem,že tam budou neslyšící matky se svými neslyšícími i slyšícími dětmi. Velmi dobře všichni reagovali a učili se nový znakový jazyk. Na druhém představení jsem viděla některé děti opět. Moc se jim to líbilo, a proto přišly znovu. Z toho jsem měla opravdu radost.

Autor: Petra Vaňurová




 


 

Dne 28.8.2011

Vodňany

Do Vodňan jsme jeli autem. Bylo pěkné počasí. Hráli jsme představení „NEJVĚTSÍ POKLAD“. Někteří z diváků nevěřili, že jsem neslyšící. Představení se líbilo a jeden chlapec se ptal, kdy zase budeme hrát, že se chce ještě jednou podívat.

Autor: Petra Vaňurová

 




 


 

Dne 31.7.2011

Slavonice

Ve Slavonicích jsem hrála „PUTOVÁNÍ OŠKLIVÉHO KÁČÁTKA“. Hrála jsem venku a bylo špatné počasí. Myslela jsem, že mi uletí kulisy. Jedna kolegyně mi musela pomoci s rekvizitami. Nastěstí vše dobře dopadlo, diváci se zapojili do hry a hlavně, že nám nepršelo.

Autor: Petra Vaňurová

 



 

BELGIE - GENT:


STÁŽ SALVIA
 



PŘÍPRAVA NA ZKOUŠKU V GENTU
 



PREMIÉRA "ŽIVEL" DNE 8.7.2011 V GENTU
 


 

 

Dne 4.7 – 9.7.2011

Belgie - Gent

Minulý rok jsem hrála „PUTOVÁNÍ OŠKLIVÉHO KÁČÁTKA“ ve Slovinsku + workshopy ve škole. Díky tomu mne kontaktovali, abych hrála a pracovala týden v Belgii v Gentu. Dělala jsem jednoduché představení na téma ŽIVEL. Domlouvali jsme představení v Gentu a workshop. Na místě jsem se dozvěděla, že se přihlásilo málo lidí. Vytvořili jsme čtyři pracovní skupiny. Procvičovali jsme nové pohybové prvky - akrobatické i taneční. Bylo vidět, že každý má jiný talent. Týmová spolupráce byla perfektní. Nakonec jsme vyrobili společně kulisy – jako symboly živlů – OHEŇ, ZEMĚ, VODA A VZDUCH. Myslím, že se nám to podařilo a líbilo se to. Mimochodem Gent je překrásné a historické město. Také lidé tam jsou milí.

Autor: Petra Vaňurová



 

ČESKÁ REPUBLIKA - VINIČNÉ ŠUMICE:


DIVADELNÍ VYSTOUPENÍ
 


 

Dne 29.5.2011

Viničné Šumice

Volali mi, že mají zájem o naše představení „O VELIKÉ ŘEPĚ“. Ke hře jsem pozvala i děti. Byly velice aktivní dobře se zapojovaly do hry. Jako divák zde byl i jeden hodně veliký člověk v červeném tričku. Vypadal proto jako řepa. Pozvala jsem ho do hry. Přijal to a děti byly nadšené. Moc se jim to líbilo.

Autor: Petra Vaňurová



 

RAKOUSKO - SALZBURG A VÍDEŇ:


FESTIVALOVÉ PŘEDSTAVENÍ
 


 

Dne 10.4.2011 a 11.4.2011

Rakousko - Salzburg a Vídeň

Přijeli jsme do Salzburgu v Rakousku na Deaf theatre festival 12th European and International v divadle - Toihaus Theater. Převedli jsme představení - Pták ve vzduchu, ryba ve vodě. Čekali jsme, kdy přijdou děti …nakonec přišly pozdě kvůli pěkné počasí. Pak jsme jeli do Vídně. Tam jsme se ubytovali a ráno jsme si museli pospíšit do divadla Tanz Atelier Wien – postavili jsme rekvizity. Na představení byli neslyšící i tělesně postižení. Zapojili jsme je také do hry. Naše představení se všem líbilo a byli rádi, že tak mohli alespoň trochu poznat naši kulturu.

Autor: Petra Vaňurová



 

ČESKÁ REPUBLIKA - KOPŘIVA:


OTEVÍRACÍ POHÁDKA VYLOVILA Z OCEÁNU NEJVĚTŠÍ POKLAD
 


 

Dne 8.4.2011

Kopřiva - přehlídka netradičních divadel

Jubilejní pětadvacátý ročník přehlídky netradičního divadla v dramaturgii Jiřího Cachnína proběhl o víkendu v Katolickém domě v Kopřivnici a v Kulturním domě ve Štramberku. Festival nabídl tradičně komedie, drama, studentské divadlo i divadlo jednoho herce, zastoupena byla čtyři česká a čtyři slovenská divadla. Festival navštívilo celkem 705 diváků. Kopřivu 2011 zahájilo brněnské Divadlo Neslyším s hravou čarodějnickou pohádkou Největší poklad.

 

Klikněte si na to:

http://koprivaprehlidka.blogspot.com/2011/04/oteviraci-pohadka-vylovila-z-oceanu.html

Autor: Petra Vaňurová



 

ČESKÁ REPUBLIKA - BRNO:


MAGIE LOUTEK A POHÁDKA DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKÝ
 


 

 

Dne 31.3.2011

Brno - Lesná

              Seznámila jsem děti ve škole v Brně-Lesná s výtvarně-uměleckou prácí s nejrůznějším materiálem při tvorbě loutek a s potřebnou literaturou. Převyprávěla jsem jim pohádku podle K. J. Erbena Dlouhý, Široký a Bystrozraký v českém znakovém jazyce. Vyrobily jsme pak loutku v podobě jednoduché rukavice a zkoušeli jsme určit  funkci tohoto předmětu (předmět jako rekvizita, předmět jako loutka) a vnímat vlastnosti materiálu (tvar, barva, linie, plochy). Děti se učily při hře vytvořit dramatickou postavu a ovládnout techniku pohybu loutek pomocí motivu pohádky.

              Předváděla jsem různé loutky - Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Děti samy zkoušely práci s loutkama, snažily se o improvizaci , procvičovaly práci a hru s rukou a tělem. Vidim, že děti se těšily na nové věci. Uměly vyprávět pohádku a navzájem si pomáhat. Škoda, že jsme nestihli z časových důvodů zahrát malé predstavení. To však nevadilo, všichni byli stejně spokojení.

Autor: Petra Vaňurová

 



 

ČESKÁ REPUBLIKA - BŘECLAV:


MIKULÁŠSKÁ BESÍDKA
 


 

Dne 11.12.2010

Břeclav

Byla jsem pozvána na Mikulášskou besídku do Břeclavi. Konala se v kulturním domě pro neslyšící dospělé i děti s rodinami. Také se jí účastnili důchodci. Předvedla jsem představení o Putování ošklivého káčátka. Použila jsem čistý znakový jazyk. Všichni byli spokojení. Do Břeclavi jsem byla pozvána již potřetí. Je vidět zájem o spolupráci a tak se možná zase brzy uvidíme…..

Autor: Petra Vaňurová



 

 

ČESKÁ REPUBLIKA - BRNO a PRAHA:


NEJVĚTŠÍ POKLAD
 


Dne 9.11.2010

Brno – PREMIÉRA – v divadle HUSA NA PROVÁZKU jsme hráli naše nové představení „NEJVĚTŠÍ POKLAD“. Bylo hodně diváků, někteří museli počkat na příští termín. Všem se moc líbilo a hlavně děti s i uvědomovaly, jak je důležité přátelství. Pro nás herce to bylo moc hezké. Je to komické a příjemné představení, které se líbí dospělým i dětem. Oba herci používají svůj hlas i znakový jazyk, obojí je spojeno s pohybovým projevem a vtipem obou herců. Závěrem za sebe musím říci, že jsem moc ráda spolupracovala s hercem Karlem Heřmanem a chci také poděkovat hlavně paní Zoje Mikotové za danou příležitost se tohoto projektu zúčastnit.


Dne 10.11.2010

Praha – PREMIÉRA – představení „NEJVĚTŠÍ POKLAD“. Hráli jsme v paláci AKROPOLIS. Bohužel, zřejmě nebyla dostatečná propagace a proto bylo poměrně málo diváků. To byla opravdu škoda, protože ti, kteří představení viděli, byli spokojení. Tak snad příště…

Autor: Petra Vaňurová

 

 

 

 


 

SLOVINSKO - LJUBLJANA:


6. EVROPSKÝ FESTIVAL UMĚNÍ A KULTURY NESLYŠÍCÍCH SALVIA 2010 LJUBLJANA, SLOVINSKO (2.10.2010 – 9.10.2010)
 


Dne 2.10.2010 – 9.10.2010

Slovinsko - LJUBLJANA

                 Festival SALVIA se koná každý druhý rok v jiné zemi. Poprvé bylo pro rok 2010 vybráno jako hostitelská země Slovinsko. Neslyšící umělci se chtěli představit slyšícím i neslyšícím divákům. Vyjadřovali se pohybem, mimikou i pantomimou.

                 Divák měl možnost seznámit se s projevem a uměleckou tvořivostí neslyšících herců. Je tak vytvářen most pro komunikaci, postavený na mezinárodních gestech, pomocí pohybu těla, mimikou nebo pantomimou. Mizí i bariery mezi slyšícími a neslyšícími.

                 Během festivalu se neslyšící účastníci zúčastnili semináře pantomimy, poezie a tance. Dohodli se, že by někdy měli tento seminář nebo večerní program obohatit také o divadelní představení. Na festivalu bylo 12 divadelních souborů z Evropy, tedy asi 8O účastníků z Litvy, Estonska, Chorvatska, Itálie, Německa, Španělska, České republiky, Belgie, Řecka a Slovinska.

 

Můj názor a hodnocení:

                 Jsem moc ráda, že jsem se mohla účastnit po celý týden tohoto setkání. Se mnou tam byla také jako osvětlovačka paní Dáša Máliková. S ostatními účastníky jsme měly možnost sdělovat svoje názory a zkušenosti. Stručně jsem jim povídala o našem divadle Neslyším, o jeho historii, působení a o našich přestaveních. Naopak od nich jsem se dozvěděla, že některé mají zkušenosti s workshopy. Proto byli rádi, že jsem jim sdělila různé informace ohledně této práce. Všichni jsme se tam cítili velmi dobře - jako jedna rodina. Atmosféra byla moc příjemná. Měli jsme možnost navštívit i některé památky a také nás přijal primátor města. Na poslední den festivalu jsem připravila krátké pohybové komické divadlo, ve kterém jsem předvedla různé žánry - např. divadelní pohyb. Ostatní se převedli poezii, vizuální projev, tanec i mimiku. Při zakončení festivalu nám všem bylo dost smutno, že se musíme rozejít. Ale doufali jsme, že se ve stejném obsazení uvidíme opět v Belgii na workshopu.  

Autor: Petra Vaňurová



 

ČESKÁ REPUBLIKA - BRNO:


MŠ - GABRIELY PREISSOVÉ 

 

30.9.2010

Brno – MŠ Gabriely Preissové

              Vystupovala jsem ve školce pro slyšící v Brně. Diváky byly ty nejmenší děti. Všechny byly zvědavé co budu hrát. Viděla jsem na nich jak se moc těší. Překvapilo mne jak moje představení pochopily. Chápaly co jsem vyjadřovala pohybem nebo gestem. Občas jsem s loutkou jako mluvila. Také jsem děti zvala na podium ke mě. Některé se styděly a nevěděly co mají dělat. Jiné se naopak hned do hry zapojily. Bylo vidět jak si chtějí na loutky sáhnout, pohladit a komunikovat. Byla to ukázka komunikace bez bariér. Upozornila jsem je také na to, že já neslyším, a proto nemusí tleskat, ale musí zvedat ruce a jako mávat.To se jim líbílo. Také jsem jim ukázala jak se mluví rukama. Učila jsem je některá jednoduchá slova ve znakovém jazyku. Byly moc spokojené a bavilo je to. Po celé představení byla velmi příjemná atmosféra.

Autor: Petra Vaňurová



 

ČESKÁ REPUBLIKA - CHUDČICE:


DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ JE HRA
 


 

 

Dne 23.9.2010

MŠ – Chudčice

Byla jsem pozvána do MŠ pro nejmenší děti v Chudčici. Nachystala jsem si představení – Putování ošklivého káčátka. Tento příběh děti velmi upoutal. Při jeho interpretaci jsem používala jednoduchá gesta také citoslovce. Děti rychle reagovaly snadno se zapojovaly do děje. Když jsem položila nějakou otázku tak ji dobře pochopily. I paní učitelka se zapojila do hry v roli babičky. Nakonec se i děti připojily a předváděly různá zvířátka. Naučila jsem je také i některá slova ve znakovém jazyce.

Autor: Petra Vaňurová



 

 

ČESKÁ REPUBLIKA - HORNÍ DUBENKY:


AKCE PARRÉSIA 2010
 


Dne 15.8.2010

HORNÍ DUBENKY – pěkná, klidná, malá vesnička. Hrála jsem pro děti i dospělé „O VELIKÉ ŘEPĚ“ poprvé v místním kostele. Bylo to nezvyklé, ale krásné prostředí. Malí i velcí diváci dobře reagovali a snažili se učit znakový jazyk. Naše představení se jim moc líbilo.

Autor: Petra Vaňurová



 

 

ČESKÁ REPUBLIKA - KROMĚŘÍŽ:


ARCIBISKUPSKÉ GYMNÁZIUM
 


 

Dne 24.6.2010

KROMĚŘÍŽ - Pro slyšící studenty jsem hrála představení "O VELIKÉ ŘEPĚ" a workshop "ŘEČ TĚLA". Poprvé měli před sebou neslyšící herečku, což pro ně bylo nové. Projevili o velký zájem o moji práci a vše je moc zajímalo.

Autor: Petra Vaňurová



 

ČESKÁ REPUBLIKA - BRNO:


KLUB LEITNEROVA
 


Dne 6.5, 11.5, 12.5, 27.5.2010

Představení Klub LEITNEROVA

BRNO – hrála jsem představení „HRNEČKU, VAŘ!“ a „SLUNCE A VÍTR“ pro slyšící děti různého věku. Jednak děti z mateřské školy, dále z I. stupně ZŠ i z II. stupně ZŠ. Mluvila jsem jednak svým hlasem, ale použila i znakový jazyk a hlavně gesta. Chtěla jsem, aby mi děti dobře rozuměly. Před samotným představením samozřejmě paní Továrková všechny informovala, že jsem neslyšící, a co to znamená „znakový jazyk“, a jak se používá. Děti byly nadšené a představení se jim moc líbilo, dobře reagovaly a plně se zapojovaly do hry. Hodně se smály a měly radost, když jsem je učila některá slova ve znakovém jazyce.

Autor: Petra Vaňurová



 

 

ČESKÁ REPUBLIKA - BRNO:


UNIE NESLYŠÍCÍCH BRNO
 


Dne 13.5.2010

Představení v Unie neslyšících BRNO

BRNO – zde jsem hrála pro neslyšící důchodce. I oni se snažili do mé hry zapojit. Dobře se bavili a jistě rádi přišli na jiné myšlenky.

Autor: Petra Vaňurová



 

 

ČESKÁ REPUBLIKA - KOLÍN:


XV. ROČNÍK FESTIVALU OTEVŘENO
 


Dne 16. – 18.4.2010

KOLÍN - konal se ve Městském divadle XV. ROČNÍK FESTIVALU OTEVŘENO

Účinkovali neslyšící herci z Prahy – soubor NEPANTO, předvedli hru „BLÁZNIVÉ POČASÍ“. Dále soubor PSI z Brna se hrou „NÁDRAŽÍ“. Z Hradce Králové ze SPgŠ vystoupil dramatický kroužek se hrou – „RUCE“, „BUBEN“ a „CÍSAŘOVY NOVÉ ŠATY“. Také soubor NEPAHK z Hradce Králové se hrou „ŠPATNÉ RANDE“ a „TŘI PRASÁTKA“. Z Prahy přijel soubor slyšících herců CIRKUS MLEJN se hrou „POSTAV NA ČAJ“. Bylo to úžasné představení, plné akrobatických prvků, pantomimy a pohybu. Já jsem vystoupila se svoji novou pohádkou „PUTOVÁNÍ OŠKLIVÉHO KÁČÁTKA“. Bylo to milé a pohodové představení. Diváci i sami porotci se zapojili do hry. Děti byly nadšené a spokojené.

Autor: Petra Vaňurová

 

 

 



RAKOUSKO - VÍDEŇ:


DIVADELNÍ FESTIVAL "ARBOS"
 


Dne 25.3.2010

Rakousko - Vídeň, divadelní festival ARBOS - hráli jsme večerní představení hry "SEM TAM". Byla dobrá atmosféra, herečky byly plny energie a hrály s elánem. Ocenění přišlo hlavně od mužského publika. My jsme byli s představením spokojení. Diváci však po představení spěchali a my také se museli ubytovat...a tak na dlouhé debaty nebyl čas. Radost z vystoupení v nás ale zůstala.

Autor: Petra Vaňurová

 

 

 



ČESKÁ REPUBLIKA - SVITAVY:


DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ PRO DĚTI
 


28.2.2010

SVITAVY - hrála jsem ori malé diváky nové představení v divadle TRÁM, "PUTOVÁNÍ OŠKLIVÉHO KÁČÁTKA". Děti se dobře bavily, byly bezprostřední a nakonec se rády zapojily do hry a samy si vyzkoušely hru s maňásky.

Autor: Petra Vaňurová

 

 

 



ČESKÁ REPUBLIKA - BRNO:


JAK TO VYPADALO NA VEČERNÍ PARTY PO NAŠÍ PREMIÉŘE "PUTOVÁNÍ OŠKLIVÉHO KÁČÁTKA"
 


 

 

            Na večerní premiéře jsem vystupovala v představení "PUTOVÁNÍ OŠKLIVÉHO KÁČÁTKA". Všichni zúčastnění se sešli v Divadle Barka dne 15.12.2009. Po představení byli pozváni na "večerní party". Bylo to pro všechny milé vánoční překvapení. Celý večer byl příjemný a všichni si to příjemně užili. Naše představení „Putování ošklivého káčátka“ se velmi líbilo a diváci byli nadšení a spokojení.

 

Musíme poděkovat sponzorům: Drinex, Moname, Starobrno, Ikea, Bachl, Rodina Tichá, Matilda Uherčíková, Bauhaus, Barunka Deli

Autor: Petra Vaňurová

 

 


 



ČESKÁ REPUBLIKA - BRNO:


VÁNOCE NA MORAVÁKU - 1. - 23.12.2009
 


             Na pozvání organizátora festivalu VÁNOCE NA MORÁVAKU jsme se zúčastnili i my s těmito představeními: „Kouzelníkovo překvapení“, „Slunce a Vítr“ a „O veliké řepě“. Festival proběhl ve dnech 1. – 23.12.2009. Všem se naše představení líbila a diváci byli velmi spokojení.


Více informaci zde: http://www.vanocenamoravaku.cz/cz/fotky/divadlo-neslysim

 

Autor: Petra Vaňurová

 

 

 


POLSKO:


III. EVROPSKÝ FESTIVAL UMĚNÍ NESLYŠÍCÍCH V LODŽI, POLSKO
 


 

 

             Na pozvání paní ředitelky EDYTY LALA jsme se poprvé zúčastnili s naším Divadlem Neslyším tohoto festivalu ve dnech 9. – 12.9.2009. Účinkující byli z Polska, podle mého názoru amatérské soubory. Ze zahraničí bylo naše Divadlo Neslyším a soubor Nepanto z Prahy. Na úvod festivalu byl průvod všech účinkujících. Pak byla různá představení souborů v divadle. Naše vystoupení, přestože bylo určeno pro malé diváky, bylo zařazeno v programu na večer ve 22.30hod, což nebylo dobré. Nemohli jsme to však nijak ovlivnit. Ale naše představení „Kouzelníkovo překvapení“ se velmi líbilo a diváci byli spokojení. Také se nám líbily vystavované obrazy neslyšících. Naše účast trvala na festivalu pouze 1den, což nám neumožnilo více vidět a poznat.

Autor: Petra Vaňurová




 






KANADA:


DIVADLO NESLYŠÍM SE CHYSTALO NA KRÁTKÉ DIVADELNÍ TURNÉ PO KANADĚ
 


                                                                                  Autor: Anna Jurášová

 


30. června 2009  

BRNO - Herci z Divadla Neslyším a producent Mohamed Nasri zahájili divadelní vystoupení ve Vancouveru a v Miltonu (Škola pro neslyšící). Ve Vancouveru jsme vystoupili dne 1.5, 2.5 a 4.5, kde jsme zahráli představení „KYTICE a JABLOŇOVÁ PANNA“. Poslední vystoupení bylo v Miltonu, kde herci z Divadla Neslyším zahráli 9.5. a 11.5. Spolu s producentem Mohamedem Nasrim jsme pak cestovali.

            "I tentokrát jsme očekávali, že představeni přitáhne nejen kanadské, ale i české a americké neslyšící a slyšící diváky," uvedl organizátor inscenace Mohamed Nasri. Právě za takovýmto publikem Divadlo Neslyším cestovalo do zahraničí počátkem května, kdy vystoupilo na pěti divadelních vystoupeních v Kanadě.

            Jsme rádi, že producent Mohamed Nasri se snažil kontaktovat různá divadla ve městech, abychom měli příležitost si tam zahrát naše představení. Také jsme měli možnost poznat nové prostředí i lidi. Tímto mu chceme poděkovat, za jeho práci. Náš dík má také kamarád z Kanady, který nás po městě doprovázel jako průvodce. Nebylo to pro nás lehké vypořádat se s časovým posunem. Byly to náročné dny, plné nových dojmů, ale moc se nám tam líbilo. Mě osobně nejvíce zaujal Vancouver. Je to výstavné a krásné město, ve kterém se hodně sportuje, lidé jsou příjemní a milí. Také jídlo bylo vynikající. Všichni jsme byli spokojení. Byl to pro nás veliký zážitek a zkušenost.

Autor: Petra Vaňurová

 




ZÁŽITKY Z KANADY: 

             Při cestování s Divadlem Neslyším jsem byl celkem spokojený, hodně jsem tam poznával, tamější kultura je jiná. Jel jsem tam spíš pracovně,  jako osvětlovač inscenace „Kytice“ a taky jako herec v inscenací „Jabloňová panna“. Pracovní cesta trvala 14 dní.  Já sám jsem zůstal ještě týden v Kanadě. Přespával jsem u kamaráda, který v době komunismu emigroval s rodiči  z ČR. Největší zážitek jsem prožil v Seattle (USA), kde jsem uviděl českou tramvaj typu TRIO. Skutečně jsem z toho byl nadšený. Další zajímavost pro mne bylo metro v Seattle. Nevěřil jsem svým očím, protože v metru se jezdí autobusy, jako autobus v tunelu. To mi nevyhovovalo, protože se v tunelu nedalo dobře dýchat. Dále jsem poznal město Miltone. Tam můžete kartou vybrat peníze přímo z auta, jako u McDonaldu – McDrive. Prostě  pohoda.

              Zajímavé bylo, když jsem někoho neslyšícího potkal, tak se mne vyptávali, zda se mi tady v Kanadě líbí, jestli bych se sem nechtěl přestěhovat. Vždycky jsem odpověděl, že tady to je docela pěkné, ale žít bych tu asi nedokázal. Prostě všude dobře, ale doma nejlíp. Oni se ale divili. O putování v Kanadě bych mohl dlouho psát. Uzavřu to proto tak, že jsem byl moc rád, že jsem se tam podíval a všechno viděl na vlastní oči.

Autor: Miroslav Gavelčík

 

 

 


              Ve čtvrtek ráno jsme z Prahy přiletěli do Vancouveru. Šli jsme se ubytovat a ráno jsme měli zkoušku v divadle. Večer bylo představení "KYTICE". Další den bylo odpolední představení "JABLOŇOVÁ PANNA". Bylo hodně diváků. Měli jsme i čas na prohlídku města. Je veliké a moc pěkné. Okolo jsou hory a čistá, nadherná příroda. Lidé tam hodně sportují a běhají, jezdí na kolečkových bruslích a na kole. Nejvíc se mi ale líbilo moře. Počasí bylo chladné. Ve Vancouveru jsme byli šest dní a pak jsme dál do Seatlu, který je už v Americe, jeli autem. Stále pršelo. Město Seattle je také veliké, s různými obchody. Má jinou atmosféru než Vancouver. Večer jsme odletěli směr Toronto a 2x přestupovali. Poprvé jsem zažila cestovat i malým letadlem. Pak nás kamarád odvezl autem do města NIAGARA FALLS, které leží na hranici mezi Kanadou a Amerikou. Tak jsme viděli i krásné NIAGARSKÉ VODOPÁDY, které jsou večer osvícené barevnými pruhy světel. Ráno jsme odjeli z Niagara Falls do Toronta na návštěvu školy pro neslyšící. Pak jsme jeli do hotelu. Opět jsme 2x hráli. V Torontu jsme byli celkem pět dní. Z Toronta jsme letěli do Frankfurtu. Tam jsme čekali 12 hodin na spojení autobusem k nám domů. Vrátili jsme se v pořádku, ale hodně unavení, protože časový posun není příjemný. Máme krásné zážitky a chceme poděkovat Mohamedovi Nasrimu a  Monice Kurincové z Divadla Neslyším, že nám pomohli tuto cestu realizovat.

Autor: Lenka Hernoun (roz. Šlachtová)


 


Měšťák v daleké zemi


             Jsem slyšící. Mluvím a rozumím česky.  A na čtrnáct dní jsem se octnul s divadlem Neslyším v Kanadě. V zemi, kde se mluví anglicky a francouzsky byli mými společníky čeští neslyšící herci dorozumívající se mezi sebou českým znakovým jazykem (už na letišti Ruzyně mi bylo mile vysvětleno, že znakovaná čeština je něco jiného a ne úplně dobrého), Kanaďané znakující v severoamerickém ASL (podle herce Gavelčíka velmi hrubém jazyku) a divadelní producent Moe pocházející z Tunisu, kde se "znakuje francouzsky". Přesto jsme se i v tomto „zmatení jazyků“ dokázali vyznat a dokonce mě bavilo se znakový jazyk učit … tedy když jsme byli někde uvnitř. Protože jakmile v Kanadě vyjdete na ulici, na jakoukoliv ulici, jedno jestli na malém městě, nebo uprostřed Toronta, musíte se už stále dívat kolem sebe. Jste něčím neviditelným nuceni. Všechno totiž vypadá jinak, než jste zvyklí. Domy, auta, obchody, poštovní schránky a dokonce i to o čem si myslíte, že dokonale znáte, třeba jako tráva vám přijde nějaké jiné a vidění hodné. Pochopil jsem, proč si u nás japonští turisté všechno pořád fotí. Pro tu novost a jinakost. Před odjezdem jsem si říkal: „No tak dobrá, i já si vezmu foťák, i když jej jistě všichni budou mít, ale moc fotit nebudu.“ Co stalo se jsem nečekal. Fotil jsem, byl jsem puzen, fotit každou maličkost a hlavně stále dokola znovu a jinak fotit Mrakodrapy. Mrakodrap není jen vysoký dům. Nemůže být, protože vysoké domy přece znám i od nás. Ano, paneláky. Ale takový mrakodrap i když třeba není o mnoho vyšší než panelák do dálky působí, přitahuje vás k sobě, k samé patě své stěny. A když se k němu ulicemi přes koleje a silnici plnou aut, motorek, autobusů  a chodník s lidmi rychle jdoucími nebo stojícími a prosící o dolar přiblížíte, řekne si: „Dobře Mrakodrape, uznávám, že máš sílu a dokázal si mě přitáhnout až těsně k sobě, ale ani za nic mě nedonutíš, abych zvednul hlavu a celý tě zhlédnul.“ A Mrakodrap se nesměje a Mrakodrap nic neříká. A vy máte pocit, že jste zvítězili a půjdete si dát hranolky polité octem do blízkého bistra, když tu uslyšíte letadlo. Mimovolně vzhlédnete, abyste to oblíbené hliníkové zvířátko viděli a … už je pozdě. Místo letadla se totiž vaše zorné pole zalije obrovskou jednolitou plochou oken Mrakodrapu. Nemůžete už pohledem uhnout. Je veliký, mohutný, tichý,  mlčící. A není sám. Mrakodrapům zatěžko stát osaměle a tak kolem sebe mají další, menší, vetší, skleněné, betonové, oválné, hranaté, s mraky v oknech a s pány na plošinách omývající je. Vidět Mrakodrapy je pro městského člověka jako pro námořníka vidět oceán. Čtete si o nich, vyprávění těch co už je viděli nenápadně posloucháte, na fotkách je vidíte, ale dokud před nimi nestojíte a nepoměřujete se jejich hmotou, nevíte kým jsou.

Autor: Petr Kačírek

 


logo